Soukromá historie hraní
Dal jsem si věru nelehký úkol.... zmapovat svou, soukromou historii hraní.
No nic, začneme
Hraní na počítači, a jiných platformách mně vždy přitahovalo, a zároveň jsem měl vždy tak trochu obavy z herní závislosti, a asi i proto jsem se ke svému prvnímu stroji dostl až v nějakých 23 letech- a to k Amize 600
První doopravdické hraní jsem zažil v roce 1990, kdy jsem mohl pařit v počítačové učebně v Mariánských Lázních. Tehdy frčely tři hry- GODS, F1 a F15- Strike eagle II. F15 a G1 jsou z dnešního hlediska (na rozdíl od GODS) prakticky nehratelné (F15 mám...mohu poslat...). Jednou jsme s kamarády vydrželi v učebně až do rána (16 hodin v kuse, jen o vodě z vodovodu 
), a ještě teď si pamatuji, jak mi ráno při usínání létal před očima obzor.
Na vysoké jsem se hraní více méně vyhýbal, přeci jen škola mi dávala docela zabrat ( a spíše jsem chodil pařit 
). Ke hraní jsem se vždy přichomýtl u bratrance Romana. AMIGA 1200 s hardiskem- Boží záležitost. Ke konci vysoké jsem se odhodlal koupit si od kámoše AMIGU 600- za pár švestek - avšak bez hardisku a bez disketové mechaniky. Bratranec mi (víceméně z donucení) půjčil hardisk- na na něm Black Crypt. Na koleji jsem si udělal vcelku hezké herní doupě, AMIGU jsem zapojil do zesáku, a i když jsem neměl na barevnou telku (jen Merkur z bazaru) tak hraní nemělo chybu. Několikrát jsem si udělal hezký výlet do Javosoftu (Havířov) pro novu disketovku, a s ní se mi dostalo k přístupu na takové pecky jako GODS (dohráno aspoň 50x), Lotus (skvělý soundtrack), Duna II (můj spolubydlící Petr z hlášky YES Sir! šílel ), Dungeon Master (rychle jsem pochopil, proč SAVE disketu Roman tak nerad dával z ruky). Likvidace několika jyostiků u Turrican II. Dále Civilizace, Ishar II....
Další éra hraní nastala v roce 2000, koupil jsem si své první PC- procesor celeron, grafika Riva TNT2, a tohle PC mi (po několika upgrejdech) vydrželo docela dlouho (na počítač). Z her jednoznačně vyčnívá Might&Magic VI.
Mimochodem u nás na dědině, v tzn. internetové kavárně, pracoval Raptor (civilní vojenská služba), který se jako externista podílel na překladech několika her pro Level. Zdatný programátor, pravda, pro Level udělal i nějaký ten pomocný program. A když jim ho poslal, říkal mi : Dal jsem do něj malého červa, který se aktivuje jen v případě, pokud se někdo pokusí zkopírovat. A po týdnu mu volali bezradní redaktoři z Levelu .
Prvním impulsem k apgrejdu byl Might&Magix IX, a dobře si pamatuju, tak jsem slintal nad grafikou ... bohuže jen chvíli...celkově tahle hra byla spíše zklamáním, a předzvěst konce jedné éry her, tedy RPG starého stylu...
Spoustu času jsem také strávil nad Morrowindem. Byl sice fajn, zpočátku mě ohromil, ale časem jsem zjistil jak je moc přehypovaný. Svět obrovský, ale nudný, chyběla mi chuť jen tak chodit po světě, objevovat, zkoumat. Dungeony jsou si podobné jako vejce vejci, nepřátelé stejní, šedivé a depresivně laděné prostředí, otravný systém cestování, špatně zpracovaný denník. Spoustu těchto chyb napravil Oblivion (ten jsem dohrál), i když ty nudné dungeony a prakticky identické interiéry budov zůstaly.
Duke Nukem 3D- jedna z nejzábavnějších 3D FPS for ever.
Diablo II- hra, ke které asi není moc co dodat, dodám jen odkaz na lehce kontroverzní článek Davesadeho (kterého si mimochodem velice vážím): http://www.rpghry.cz/blog.php?id=62
V té době jsem si koupil i PS2, ale až na několik vyjímek (Final fantasy, Resident Evil- X-code Veronica a Ratchet&Clank bylo pro mne hraní na téhle konzoli zklamáním.
Další etapou byl nákup "tehdy herního" notebooku. Díky němu jsem se dostal k hraní Half-Life 2, Doom III,a v neposlední řadě Oblivionu.
Nicnémě už v té době jsem začal být rozčarovaný z herního trhu. Chápejte -v té době jsem už vydělával dost peněz na to, abych si mohl kupovat nové hry, ale jaksi jsem si nemohl žádnou vybrat. Chodil jsem okolo regálů, ale žádná z nových her mě neoslovila (a ty co jsem si koupil, mě spíše zkalamaly.
Oženil jsem se- a to byl ten nejlepší počin mého života. Pozitiva tohoto kroku tady nebudu rozebírat, bylo by to na HODNĚ dlouho. Díky synovi- Jakubovi, se mi otevřely (mimo jiné) nové obzory hraní. Díky němu jsem objevil Travian, a Gladiatus (které hraji dodnes). Ježíšek mi pak před několika lety donesl netbook ASUS 1000 HD, který je na hraní starších pecek dokonalý. Netbook můžu jen doporučit, jedinou limitací může b¨ýt hraní izometrických her typu Baldur`s gate, kde vadí malý displej, a pak nastačí na některé velmi náročné dosové hry- Daggerfall, nebo Redneck&Rampage.
Momentálně preferuji kombinované hraní- na starší hry a net mám netbook, a na nové hry Playstation 3. A na něm? Skvělé Borderlands (takové scifi Diablo, navíc s ovládáním je to docela adrenalin (joypad není lepší myši ). Rád vzpomenu na sérii Ratchet&Clank- absolutně nejlepší 3D hopsačku na světě- (mimochodem dohrál jsem verzi i na PSP).
Mortal Kombat IX (návrat klasiky), Dungeon Siege III (velká nuda).
K narozeninám jsem dostal úžasný telefon Samsung Galaxy SII. A kromě čtení (něco do práce, nebo oskenované staré Excalibry, či Level) hraji oddychovky typu spoj tři, popř. Tower defence. A k hraní používám mobil jako "rozšířený desktop"- zkrátka na mobilu mám návod, či mapy a pařím a pařím. Takhle jsem dohrál Space Quest- adventuru ze staré školy, která sice již asi osloví málokoho, ale má své kouzlo.
Howgh, domluvile jsem...anebo ne?
Na závěr bych udal pár nezapomenutelných herních zážitků:
Dungeon Master: Geniální hra... rád vzpomínám, s jakou neochotou mi bratranec zkopíroval save disketu "za stromečky". I tak jsem ale partu vycvičil (v různých letech) několikrát- na Amize, v DOSboxu, a v modifikaci Return to chaos. DM II mně ale moc nechytla.... třeba se to jednou zlepší, co já vím....
GODS- skvělá plošinovka, parádní hudba (podobně jako u Turricanu), kterou si pouší¨tím cestou do práce (www.amigaremix.com). Strojově přesná střelba, chůze a našplapování s milimetrovou přesností.
Black Crypt: jeden z vrcholných dungeon crawlerů, s perfektní atmosférou (zejména otevírání dveří má dokonalý zvuk), tehdejší PC se mohly jít zahrabat (speaker, že). A pak
Eye of beholder II s nekonečnými zástupy nemrtvých a roztomilou grafikou....
Oblivion s nádherným, otevřeným světem a zajímavými questy (mnohdy bizardními). Kolikrát mě baví jen tak bloudit krajinou od nikud nikam.
Travian- jednu dobu jsem byl v nejlepší alianci na servru- každotýdenní vlny 10 útoků na deset vesnic, z toho jeden ostrý (katapulty zaměřené na obilná pole- obilná smrt- dvacet cílů)- masakr.
Gladiatus. s Dostim na serveru 8, gilda Rebels gladiatus: dlouhodobá záležitost a kdyby nebylo Dostiho, tak bych dávno skončil, ale baví mě syslit peníze pro gildu, a samotné levelení beru spíše jako rutinu...
Online hry na netu mně ale nikdy moc nebavily... vadí mi ona "nutnost: být na netu-, ze které pramení jistá závislost. Prostě, když se chci vylevelit v nějaké hře, tak je úplmně jedno, jestli to bude dnes, nebo za týden.
Galasy SII- baví mně jak oddychovky typu spoj tři, tak nejrůznější Tower defence.
Postupně ale mobil na hraní užívá stále více děti a manželka, naproti tomu mně slouží spíše ke čtení elektronických knih (Díky Bohu za olužto.cz)
Na jaře 2012 jsem se rozhodl (a dohrál Might & Magic II- jako jeden z mála v republice.
A pak se pustil do The Chaos Conspiracy (Mod pro MM VI- v češtině :D)
A sem tam Diablo II (přeci jen, po vydání třetího dílu, mně chytila matka nostalgie).
